Členské obce (k 1. 1. 2025)
Benecko
Obec Benecko se rozkládá v nadmořské výšce 420 - 1136 m.n.n a na rozloze 1652 hektarů. Trvale žije na jejím území 1112 obyvatel. Celá obec se skládá z několika katastrálních částí, kterými jsou Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice a Mrklov. Území obce se nachází ze dvou třetin v 3. zóně Krkonošského národního parku a z jedné třetiny pak v ohranném pásmu KRNAP. Zajisté nejvýznamnějšími kulturními památkami jsou zřícenina hradu Štěpanice a kamenná rozhledna na vrchu Žalém. Mezi významné technické památky pak patří vodní náhon na Erlebachův a Prakovický mlýn. Přírodní zajímavostí je dvojice smrků pod Zlatou Vyhlídkou. V obci se nachází kostel Nejsvětější Trojice, který patří katolické církvi. Byl postaven původně jako hrobka ve 14. století a následně přestaven. První zmínka o obci je datována z roku 1305 a je věnována Janu z Valdštejna, zakladateli hradu Štěpanice.
Bukovina u Čisté
Obec Bukovina u Čisté se rozkládá v nadmořské výšce 434 – 589 m. n. m. a na rozloze 317 hektarů. Trvale žije na jejím území 192 obyvatel. Celá obec se nachází na jednom katastrálním území. Bukovina je údolní vsí, která v horní části přilehá ke Studenci a východním směrem údolí navazuje na obec Dolní Kalná. Nejvýznamnějšími kulturními památkami jsou zde socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1776 a chráněná chalupa čp. 20. Přírodní zajímavostí jsou tzv. Hekovy lípy, což jsou tři velkolisté lípy o obvodech kmenů 445,460 a 490 cm. První zmínka o obci je datována z roku 1386 v zápise knih provolacích.
Čistá u Horek
Obec Čistá u Horek se rozkládá v nadmořské výšce 422 – 587 m. n. m. a na rozloze 1053 hektarů. Trvale žije na jejím území 536 obyvatel. Celá obec se nachází na jednom katastrálním území. Jedná se o nejvýchodnější obec Libereckého kraje. Nejvýznamnější kulturní památkou je pozdně barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého ve středu obce z roku 1755. Mezi technickou zajímavost patří tzv. Taliány, což je soustava pískovcových prahů (zádržních systémů) vystavěných po ničivé povodni roku 1897 na levostranném přítoku potoka Olešnice. Svůj název nese soustava podle italských stavitelů. Přírodní zajímavostí je náhorní rovina Rovně, která je vyhlášeným nalezištěm achátů, ametystů, jaspisů a mechovců žlutého zabarvení tzv. „žluťáků“. V obci se nachází filiální kostel sv. Prokopa vystavěn v letech 1819 - 1821. Spravuje ho Římskokatolická farnost a dříve se pyšnil jedním z nejstarších zvonů v Čechách s datem ulití 1474 (ten je dnes součástí depozitu Jilemnického muzea). První zmínka o obci je datována z roku 1369.
Horka u Staré Paky
Obec Horka u Staré Paky se rozkládá v nadmořské výšce 503 m. n. m. a na rozloze 260 hektarů. Trvale žije na jejím území 260 obyvatel. Obec je vstupní branou do Geoparků Unesco Český Ráj a Krkonoše a skládá se ze dvou katastrálních území, kterými jsou Horka u Staré Paky a Nedaříž. Nejvýznamnější stavbou v obci je historická hasičská zbrojnice v Nedaříži. Mezi přírodní památky pak patří hora Kozinec, na které je umístěna rozhledna. Z technických zajímavostí je zde stále zachovalý celý komplex nádražních budov včetně bývalé výtopny pro lokomotivy. První zmínka o obci je datována z roku 1823.
Horní Branná
Obec Horní Branná se rozkládá v nadmořské výšce 450 - 650 m. n. m. a na rozloze 2087 hektarů. Trvale žije na jejím území 1848 obyvatel. Celá obec se skládá ze dvou katastrálních území, kterými jsou Horní Branná a Valteřice v Krkonoších. Část obce – severně od státní silnice 1/14 – se nachází v ochranném pásmu KRNAP. Mezi největší památky v obci patří zámek čp.1, hrobka rodu Harrachů a harrachovský špitál v č.p. 3. Přírodní zajímavostí je v blízkosti kostela rostoucí Topol bílý, který má obvod kmene ve výšce 1,3 m úctihodných 6,2 m. Průměr koruny je pak 23 metrů. V obci se nachází kostel sv. Mikuláše, jehož vlastníkem je Římskokatolická farnost. Původně byl dřevěný a byl vypálen za husitských válek. Později byl znovu vystaven a v roce 1577 byl osazen zvonem Mikulášem, který byl jedním z nejlepších děl slavného pražského zvonaře Brikcího z Cymperka. První zmínka o obci je datována z roku 1359.
Jablonec nad Jizerou
Město Jablonec nad Jizerou se rozkládá v nadmořské výšce 450 – 860 m. n. m a na rozloze 2223 hektarů. Trvale zde žije 1810 obyvatel. Celé město se skládá z několika katastrálních území, kterými jsou Buřany, Bratrouchov, Horní Dušnice, Jablonec nad Jizerou a Stromkovice. Téměř celé území Jablonce nad Jizerou leží v Krkonošském národním parku a protéká jím řeka Jizera, která je zde 11x přemostěna. Mezi nejvýznamnější památku zde patří Janatův dřevěný roubený patrový vodní mlýn v části Buřany, který má zachovalé technické vybavení ve funkčním stavu. Přírodní zajímavostí je tzv. Obrovský dub, který je státem chráněný a nachází se vedle hlavní silnice poblíž vlakového nádraží. Nachází se zde také katolický kostel sv. Prokopa, který byl vystaven v roce 1492 – původně v dřevěné podobě. Kamenná stavba ho nahradila až v roce 1776. První zmínka o obci je datována z církevních seznamů z poloviny 14. století, ale první informace o Jablonci jako o celé vsi je zaznamenána až z roku 1492.
Jestřabí v Krkonoších
Obec Jestřabí v Krkonoších se rozkládá v nadmořské výšce 460 – 860 m. n. m. na rozloze 1030 hektarů. Trvale zde žije 239 obyvatel. Celá obec se skládá z několika místních částí, kterými jsou Křížlice, Roudnice v Krkonoších a Jestřabí v Krkonoších. Více než třetina území se nachází v ochranném pásmu a ostatní plocha pak ve 3. zóně KRNAP. Nejvýznamnější kulturní památkou je vodní Mlýn Mikoláškův v Křížlicích. Přírodní zajímavostí je památný strom Jasan Ztepilý, který najdeme na území Roudnice v Krkonoších. V obci se nachází hned dva kostely. První kostel sv. Jana Křtitele z roku 1814 patří katolické církvi a druhý kostel z roku 1785 Českobratrské církvi Evangelické. První zmínka o obci je datována z roku 1492.
Jilemnice
Město Jilemnice se rozkládá v nadmořské výšce 451 m. n . m. a na rozloze 13 869 hektarů. Trvale zde žije 5770 obyvatel. Město se rozkládá na dvou katastrálních územích Jilemnice a Hrabačov. Mezi nejvýznamnější kulturní památky města patří renesanční zámek hraběcího rodu Harrachů z druhé poloviny 16. století, který dnes slouží jako Krkonošské muzeum a soubor lidové architektury ve Zvědavé uličce, který reprezentuje starou předměstskou zástavbu. Dále je dominantou náměstí budova radnice s unikátními opakovacími hodinami umístěnými na mohutné radniční věži. Za zmínku také stojí historická budova bývalé městské spořitelny a mezi technické památky patří zajisté empírová kašna uprostřed náměstí z roku 1836. Přírodní zajímavostí je pak krásný zámecký park s památnými stromy. Ve městě se nachází katolický kostel sv. Vavřince postavený v letech 1729-1735 podle návrhu Jana Jiřího Aichbauera. První zmínka o městě je datována ve 14. století, přibližně v roce 1356.
Kruh
Obec Kruh se rozkládá v nadmořské výšce 410 – 480 m. n . m. a na rozloze 591 hektarů. Trvale zde žije 481 obyvatel. Obec se nachází na území jednoho katastru. Nejvýznamnější památkou obce je architektonicky náročná hospodářská usedlost čp. 1, která se podle dřívějšího majitele nazývá Tuláčkův statek. Přírodní zajímavostí jsou dvě chráněné lípy, které se v obci nachází. První zmínka o obci je datována z roku 1386.
Levínská Olešnice
Obec Levínská Olešnice se rozkládá v nadmořské výšce 472 – 605 m. n . m. a na rozloze 1005 hektarů. Trvale zde žije 350 obyvatel. Celá obec se skládá ze dvou katastrálních území, kterými jsou Levínská Olešnice a Žďár. Nejvýznamnější památkou v obci je zřícenina hradu Levín, která je registrovanou národní kulturní památkou. Hrad byl založen pravděpodobně na počátku 13. století. Přírodní zajímavostí je Dub letní, starý přibližně 300 let, s obvodem kmene 5,22 m a výškou 29 m a další památný strom, kterým je buk starý více jak 100 let. V obci se nachází kostel Všech Svatých, který patří Římskokatolické církvi. Postaven byl ve 14. století s původní dřevěnou věží, která byla v roce 1821 nahrazena věží kamennou. První písemná zmínka je datována z roku 1239.
Martinice v Krkonoších
Obec Martinice v Krkonoších se rozkládá v nadmořské výšce 457 – 567 m. n. m. a na rozloze 325 hektarů. Trvale žije na jejím území 580 obyvatel. Obec leží na jednom katastrálním území, jižně od Města Jilemnice. Nejvýznamnější kulturní památkou je zděná zvonice z roku 1845 a kamenná boží muka z roku 1838 umístěná na místním hřbitově. Mezi technické památky patří místní železniční stanice, která je jako jedna z posledních třech nádraží v ČR obsluhována mechanickými seřaďovacími návěstidly. Přírodní zajímavostí je systém lesních rybníků a s nimi související naučná stezka „U mlejna“, nebo alej s 64 kaštany nad nádražím. První zmínka o obci je datována z roku 1492.
Mříčná
Obec Mříčná se rozkládá v nadmořské výšce 450 m. n. m. a na rozloze 1005 hektarů. Trvale zde žije 506 obyvatel. Celá obec se nachází na jednom katastrálním území, v údolí podél potoka Olšina. Nejvýznamnější kulturní památkou v obci je socha sv. Václava, umístěná v centru jako dar bývalého místního faráře Josefa Kousala. Mezi přírodní zajímavosti patří vrch Strážník, který je nalezištěm drahokamu hvězdovce. V obci se nachází kostel sv. Kateřiny z roku 1716, patřící Římskokatolické farnosti. Stavba je situována tak, aby byla vidět ze všech polností Mříčné. První zmínka o obci pochází z roku 1356.
Paseky nad Jizerou
Obec Paseky nad Jizerou se rozkládá v nadmořské výšce 476 – 916 m. n. m. a na rozloze 1269 hektarů. Trvale zde žije 246 obyvatel. Celá obec se nachází na jednom katastrálním území, které je však zajímavé z geografického hlediska tím, že se nachází na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Část obce se nachází v chráněném území KRNAP. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří kovaný kříž na místním hřbitově a řada typických roubených chalup. Přírodní zajímavostí jsou historické lípy u místní staré školy. První zmínka o obci je datována z roku 1654, obec však byla pravděpodobně založena již v 16. století.
Peřimov
Obec Peřimov se rozkládá v nadmořské výšce 371 – 603 m. n. m. a na rozloze 664 hektarů. Trvale zde žije 229 obyvatel. Obec se nachází na jednom katastrálním území mezi vrchy Strážník, Hrobka, Kopaň a Mánkova vrcha. Mezi technickou památku zajisté patří tzv. Peřimovský most přes Jizeru, který byl vystaven v roce 1911 z železobetonu a jeho charakteristikou je obloukový tvar. Přírodní zajímavostí je vrch Strážník, kterým obec sousedí s obcí Mříčná a památná hrušeň, která je stará více než 250 let, její obvod kmene činí 3,3 m a výška 8 m. První zmínka o obci je datována z roku 1654.
Poniklá
Obec Poniklá se rozkládá v nadmořské výšce 390 – 700 m. n. m. a na rozloze 1376 hektarů. Trvale zde žije 1160 obyvatel. Obec se nachází na dvou katastrálních územích Poniklá a Přívlaka a v převážné většině patří do ochranného pásma KRNAP. Nejvýznamnější kulturní památkou je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1750 a památkově chráněná stavba tzv. Krejčův statek. Přírodní zajímavostí jsou zde krasové jevy v podobě krápníkové jeskyně a ponorného potoka. V obci se nachází kostel sv. Jakuba Většího z roku 1682, který spravuje katolická církev a nachází se na místě původní dřevostavby z roku 1354. První zmínka o obci je datována z roku 1241.
Rokytnice nad Jizerou
Město Rokytnice nad Jizerou se rozkládá v nadmořské výšce 447 – 1417 m. n. m. a na rozloze 3 696 hektarů. Trvale zde žije 3016 obyvatel. Celé město se nachází na území čtyř katastrálních území, kterými jsou Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Františkov v Krkonoších a Rokytno v Krkonoších. Část území se nachází v Krkonošském národním parku. Nejvýznamnější kulturní památkou je secesní radnice nad Dolním náměstí, která byla vystavěna na počátku 20. Století. Mezi technické památky patří vyhlídka na vrchu Strážníku, horská chata Dvoračky a lanová dráha na Lysou horu. Přírodní zajímavostí je huťský vodopád. Ve městě se nachází pozdně barokní kostel sv. Michaela, který byl vystavěn v letech 1753 – 1758 a patří katolické církvi. První zmínka o městě je datována z roku 1574.
Roztoky u Jilemnice
Obec Roztoky u Jilemnice se rozkládá v nadmořské výšce 420 – 516 m. n. m. a na rozloze 1303 hektarů. Trvale zde žije 968 obyvatel. Obec se nachází na jednom katastrálním území v podhůří Krkonoš. Nejvýznamnější kulturní památkou je hřbitovní zeď u kostela s velkým množstvím náhrobků zapsaných jako kulturní památka a také socha Mistra Jana Husa. V obci se nachází kostel sv. Filipa a Jakuba, který byl vystavěn v roce 1739 a patří katolické církvi. První zmínka o obci je datována z roku 1360.
Studenec
Obec Studenec se rozkládá v nadmořské výšce 500 – 630 m. n. m. a na rozloze 1686 hektarů. Trvale zde žije 1814 obyvatel. Celá obec se nachází na třech katastrálních územích, kterými jsou Studenec u Horek, Zálesní Lhota a Rovnáčov. Nad Studencem se tyčí vrch Stráž a celá obec se pyšní evropským oceněním za péči o zeleň. V obci nalezneme dva Římskokatolické kostely. Kostel sv. Jana Křtitele ve Studenci byl vysvěcen v roce 1868. Kostel sv. Jana Nepomuckého v Zálesní Lhotě pak byl vysvěcen v roce 1884. První zmínka o obci je datována z roku 1388.
Svojek
Obec Svojek se rozkládá v nadmořské výšce 480 – 520 m. n. m. a na rozloze 538 hektarů. Trvale zde žije 165 obyvatel. Celou obec tvoří dvě katastrální části Svojek a Tample. Nejvýznamnější kulturní památkou je kamenné sousoší „Kalvárie“ z roku 1820, u níž byla odnepaměti zvonička, na které se zvonilo při úmrtí a tzv. „klekání“. Za 1. světové války byl zvon odebrán na válečné účely. V celé obci se nachází velké množství lidové architektury v podobě roubených chaloupek. Protože v obci není kostel, nachází se zde kaple sv. Antonína Paduánského vystavěná v roce 1939 katolickou církví. První zmínka o obci je datována z roku 1415.
Víchová nad Jizerou
Obec Víchová nad Jizerou se rozkládá v nadmořské výšce 400 – 700 m. n. m. a na rozloze 1230 hektarů. Trvale zde žije 913 obyvatel. Celá obec se nachází na třech katastrálních územích, kterými jsou Víchová nad Jizerou, Víchovská Lhota a Horní Sytová. Část obce patří do třetího pásma a část do ochranného pásma KRNAP. Nejvýznamnější kulturní památkou je lidová architektura reprezentovaná usedlostí č. p. 85 a 105 ve Víchové nad Jizerou a také statkem č.p. 26 ve Víchovské Lhotě. Mezi přírodní zajímavosti patří dva památkově chráněné stromy, tzv. Danehlova lípa a Lípa na Koutě. Na území obce se vyskytují také významné lokality s chráněnými druhy rostlin (např. vstavač osmahlý, prstnatec májový, lilie zlatohlavá, vemeník dvoulistý). Raritou v obci jsou tři samostatné zvoničky, v každé části jedna. První zmínka o obci je datována z roku 1492.
Vítkovice v Krkonoších
Obec Vítkovice v Krkonoších se rozkládá v nadmořské výšce 683 – 1435 m. n. m. a na rozloze 3197 hektarů. Trvale zde žije 408 obyvatel. Obec se nachází na jednom rozsáhlém katastrálním území z části v ochranném pásmu a z části v národním parku KRNAP. Nejvýznamnější kulturní památkou je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1741 a mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší. Technickou zajímavostí je Masarykova horská silnice z r. 1936, která byla strategickou vojenskou komunikací. Obec se nachází přímo pod hřebeny Krkonoš a jsou z ní dostupné známé turistické cíle. V obci se nachází barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1619 a patří katolické církvi. První písemná zmínka se datuje okolo roku 1606.